Vědci vyvíjejí potenciální nový lék na roztroušenou sklerózu

Dr. Fang Liu ve své dřívější práci identifikovala nový cíl pro léčbu roztroušené sklerózy (RS). Na základě těcho zjištění nyní vytvořila se svým týmem malou molekulovou sloučeninu, která je účinná na dvou různých zvířecích modelech RS.

RS je progresivní neurologické onemocnění, které v současné době nelze vyléčit. Je spojena s celou řadou vysilujících příznaků, včetně problémů s koordinací, poznáváním, svalovou slabostí a depresí. Z neznámých důvodů je častější v severních zeměpisných šířkách a více než dvakrát častější u žen.

Další

CRISPR 2.0: nová vlna genových editorů míří do klinických studií

Necelý měsíc po prvním schválení terapie editace genomu pomocí CRISPR-Cas9 na světě vědci doufají, že tento týden získá terapie druhé povolení – tentokrát od Spojených států, které jsou známé svými přísnými regulačními orgány.

Terapie, kterou britské regulační orgány schválily 16. listopadu, vyřazuje gen jako prostředek léčby genetické poruchy krve zvané srpkovitá choroba. Řada dalších terapií CRISPR-Cas9, které fungují na stejném principu, je v klinických zkouškách jako léčba řady onemocnění.

Jakkoli jsou tyto terapie sofistikované, jsou teprve na začátku.

Další

Muška a vetřelec – klíč k záhadě rozmanitosti

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější?

Vesmírná loď Nostromo míří z mise zpět na Zemi. Astronauti zrovna večeří a živě klábosí. Najednou se jeden z nich začne dávit a nevypadá zrovna, že by mu jen zaskočila kukuřice. Vmžiku se zmítá na stole v hrozivých křečích. Po pár vteřinách se mu z břicha vynoří hlava neznámého stvoření… A jakmile se tvor před zraky zděšené posádky vyklube z již bezvládného lidského těla celý, hned mizí v útrobách lodi, kde číhá na další oběti.

Další

Nová metoda pro separaci živých imunitních buněk octomilek

Skupina Adama Bajgara z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek, která je založena na podání magnetických nanočástic vyvinutých ve spolupráci s VŠCHT.

Jelikož tato metoda funguje na bázi rozpoznání a následné fagocytózy těchto nanočástic imunitními buňkami, představuje metodu aplikovatelnou na jakýkoli nemodelový druh hmyzu. Takto separované buňky jsou získány v dostatečném množství a kvalitě pro jejich následné studium, například pro analýzu genové exprese nebo analýzu jejich metabolitů.

Další

Kurkuma je na žaludek stejně dobrá jako omeprazol

Omeprazol je inhibitor protonové pumpy používaný při poruchách trávení, „překyselení žaludku“, žaludečních vředech atd. Nový výzkum ukazuje, že kurkumin, sloučenina obsažená v kurkumě může být v tomto ohledu účinný stejně.

O kurkuminu se již dlouho předpokládá, že má antimikrobiální i protizánětlivé účinky. Je to antioxidant, v doplňcích stravy se také propaguje k regeneraci jater. V Asii se při poruchách trávení používá již tradičně. Dále se pokládá např. za analgetikum, takže díky množství pozitivních účinků jde o látku málem zázračnou, srovnatelnou řekněme s resveratrolem (a v obou případech rovněž platí, že ale ne všechny deklarované efekty jsou dostatečně vědecky prokázány).

Další

Průlomová studie odhaluje souvislost mezi autoimunitními poruchami a defekty zubní skloviny

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis imperfecta u pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1 (APS-1) a celiakií.

Další

Relativní dostupnost vody v půdě v posledních 40 letech významně klesla

Relativní dostupnost vody v půdě v posledních 40 letech významně klesla na 31,1 % pevniny a naopak vzrostla na pouhých 5,3 % nezaledněné plochy. Nejvíce byla postižena Jižní Amerika, kde v tomto období nedostatek vody v půdě zasáhl více než polovinu kontinentu. V ročním kroku byl také zjištěn rostoucí trend 5 a 10 percentilového sucha na všech kontinentech vyjma Austrálie.

Další

Teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově

První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice. Teleskop navrhli pracovníci Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci spolu s vědci z Japonska v rámci projektu The Fluorescence detector Array of Single-pixel Telescopes (FAST).

Další

Česká naděje na léčbu zhoubných nádorů ledvin

Nově vyvinutý lék MitoTam slibuje pokrok v léčbě rakoviny ledvin. V prvních klinických testech se ukázal jako účinný právě proti tomuto onemocnění. Jde o významný průlom, protože onkologové nemají u řady nádorů ledvin k dispozici dostatečně účinnou léčbu.

K prvním klinickým testům MitoTamu spojili síly vědci Akademie věd a Karlovy univerzity pracující ve špičkovém výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Neužilův tým testoval lék proti různým typům zhoubných nádorů. Výsledky klinických zkoušek dopadly povzbudivě právě při léčbě rakoviny ledvin. Studie zahrnovala jen malý počet pacientů s tímto závažným onemocněním, takže pro definitivní potvrzení prakticky využitelných léčebných účinků bude zapotřebí provést další, podstatně rozsáhlejší a mnohem náročnější klinické testy. První klinické zkoušky ale svádějí k optimismu.

Další

Výška postavy hraje roli

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

Další