Category Archives: Výzkum

Bylo nebylo… II.část

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si druhou část nového článku z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

Evergreen jménem Popelka

A která pohádka by mohla hrdě nosit titul Největší pohádkový šlágr všech dob? Přece ta O Popelce! Její syžet etnologové zachytili ve většině starého světa, díky kolonizaci se pak dostal i do Ameriky a Austrálie. Popelka si zkrátka podmanila doslova celý svět. Vždyť jen u nás se dochovalo minimálně čtrnáct verzí tohoto příběhu.

Další

Masové střelby: Role médií při podpoře všeobecného napodobování

Studie Mass Shootings: The Role of the Media in Promoting Generalized Imitation mj. uvádí:

Masová vražda v médiích má efekt „nákazy“, kdy výskyt jedné hromadné střelby zvyšuje pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde k další hromadné střelbě. Existují důkazy, že pokud dojde k hromadné střelbě, dojde i k dočasnému zvýšení pravděpodobnosti vzniku další obdobné události.

Další

Bylo nebylo… I.část

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si nový článek z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

Byl jeden chlap a ten měl tlustó ženu a ta ju měla moc velikó a on zas jak hléstu. Touto větou začíná lidová pohádka z Němčic nad Hanou s názvem O jedném chlapovi s malém ftákem. Žena v ní svého muže vyžene z domu, protože má malý penis (hlésta totiž znamená žížala). Nešťastník dostane od žebráka kouzelný prsten, díky kterému si velikost svého přirození může upravovat dle vlastní chuti. Když prstenem pootočí na jednu stranu, jeho mužská chlouba povyroste, když na druhou, zmenší se. Šperk mu však ukradne kněz, který neví, jak s ním zacházet, a dostane se kvůli tomu do problémů.

Další

Detektivka na Antarktidě

Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další

Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.

Další

Jeden mozek, dva světy

Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální

John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil aktualizací hypotézy létajících primátů, podle níž jsou netopýři našimi vzdálenými bratranci. Zatímco pracoval na této myšlence, jako první objasnil, jak mozek vytváří trojrozměrnou mapu světa. Možná to zní jako něco, co je podstatě vášnivého vztahu hodně vzdálené, ale ukázalo se, že jde o klíčový koncept pro objasnění dopaminu a lásky.

Další

Vědci odhalili vypínač metastáz rakoviny prsu

Navzdory slibným výsledkům imunoterapie se mnoho druhů rakoviny nedaří léčit, včetně více než 80 % nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. A u mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se nakonec stejně objeví metastázy. Nový výzkum Stanfordovy univerzity a Arc Institute odhalil lepší způsob, jak předvídat a zlepšit reakce pacientů.

Tým vedený Lingyin Li, docentkou biochemie na Stanfordu a hlavní výzkumnicí ústavu Arc, zjistil, že protein zvaný ENPP1 funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastazovat.

Další

Astronomové pátrají po anihilaci temné hmoty v zemském jádru

Neutrinová observatoř IceCube zveřejnila nový výsledek svého pátrání po temné hmotě

IceCube nedokáže detekovat temnou hmotu přímo, ale mohla by detekovat lokální efekty temné hmoty, které produkují neutrina. Jeden z hlavních modelů předpokládá, že temnou hmotu tvoří hmotné částice, které interagují převážně mezi sebou a jen slabě s částicemi běžné hmoty. Tyto slabě interagující hmotné částice (WIMPs, tzv. lehká temná hmota) by se mohly skrývat v jádru Země.

Další

Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat rakovinné tkáně

Šetří čas strávený v laboratoři a zároveň zprostředkuje podrobné informace o dějích třeba v nádorech nebo zánětech. Nový software, který vyvinuli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z univerzity v německém Münsteru, výrazně urychluje a zjednodušuje popis chemických látek v tkáních. Nástroj umožňuje badatelům molekuly s jistotou identifikovat i zobrazovat jejich přítomnost v orgánech. Článek vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Další

Sociální sítě: když méně je více

Lepší duševní zdraví i výkonnost v práci. Psychologové popsali vliv kratší doby strávené na sociálních sítích

Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.

Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.

Další