Category Archives: Výzkum

Česká naděje na léčbu zhoubných nádorů ledvin

Nově vyvinutý lék MitoTam slibuje pokrok v léčbě rakoviny ledvin. V prvních klinických testech se ukázal jako účinný právě proti tomuto onemocnění. Jde o významný průlom, protože onkologové nemají u řady nádorů ledvin k dispozici dostatečně účinnou léčbu.

Zdroj: Anatomie ledvin a močového systému

K prvním klinickým testům MitoTamu spojili síly vědci Akademie věd a Karlovy univerzity pracující ve špičkovém výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Neužilův tým testoval lék proti různým typům zhoubných nádorů. Výsledky klinických zkoušek dopadly povzbudivě právě při léčbě rakoviny ledvin. Studie zahrnovala jen malý počet pacientů s tímto závažným onemocněním, takže pro definitivní potvrzení prakticky využitelných léčebných účinků bude zapotřebí provést další, podstatně rozsáhlejší a mnohem náročnější klinické testy. První klinické zkoušky ale svádějí k optimismu.

Další

Výška postavy hraje roli

Zdroj: Muscle activity during crouched walking

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

Další

Čimango falklandský – nový adept na ptačího Einsteina

Čimango falklandský | naturephoto.cz

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

„Měla jsem takové tušení, že na těchhle ptácích je něco pozoruhodného,“ řekla behaviorální ekoložka Katie Harringtonová, která působí na veterinární univerzitě ve Vídni. Čimango falklandský (Phalcoboenus australis) podle jejích zjištění dokáže řešit problémy stejně efektivně jako papoušci.

Další

Bakterie v nanobrnění nahrazují klasická hnojiva

Bakterie jsou velmi účinným zdrojem živin v půdě. Některé mohou přeměňovat atmosférický dusík na amoniak. Přitom jsou nejen výrobcem živin, ale také napomáhají regeneraci půdy a chrání rostliny před škůdci. Problém je v tom, že takové bakterie bývají citlivé na teplo a vlhkost, což komplikuje jejich průmyslové zpracování a používání jako hnojiva na polích.

Další

Proč naše mozky milují Fake News a jak se jim můžeme bránit?

Why Our Brains Love Fake News—and How We Can Resist It

Psycholog Jay Van Bavel z Newyorské univerzity se věnuje nejnovějším výzkumům toho, jak může stranická loajalita narušovat analytické myšlení.

Prezidentova poradkyně Kellyanne Conwayová mírně řečeno přestřelila a naštvala přitom mnoho lidí, když v lednu 2017 v rozhovoru obhajovala nepravdivé tvrzení tiskového mluvčího Seana Spicera, že na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa přišla do Washingtonu rekordní návštěva. Spicerovo chlubení bylo snadno vyvráceno fotografiemi, které ukázaly, že na Trumpově inauguraci byla v nákupním centru asi třetina lidí než na inauguraci prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.

Jak je tedy možné, že se Conwayová – a někteří Trumpovi příznivci vůbec – drží jiné verze reality? Kritici tvrdí, že političtí oponenti již dlouho zastávají odlišné názory, které však vždy vycházely z rozdílných analýz stejných faktů. Pokud se tedy obě strany nedokáží shodnout ani na faktech, jaká je pak naděje na skutečnou debatu?

Další

Anthroboty z lidských tracheálních buněk opravují poškozené nervy

Seznamte se s Anthrobotem. Kredit: Gizem Gumuskaya, Tufts University.

Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?

Možná si vzpomente na pozoruhodné Xenoboty, zombie biostrojky z živých buněk žab drápatek. Postavili je před pár lety v laboratořích Michaela Levina z Tufts University a Joshe Bongarda z University of Vermont. Xenoboty navrhoval superpočítač, později i umělá inteligence a dokázaly leccos. Orientovaly se v bludišti, sbíraly materiál, zaznamenávaly data, léčily si poškození a dokonce zvládly i několik cyklů rozmnožování, pokud měly dost potřebných surovin.

Další

Vědci zaznamenali extrémně energetickou kosmickou částici. Její původ je nejasný

Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce. Původ takto vysokoenergetické částice zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému zřejmému zdroji, například galaxii.

Další

Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Další

Cesta k lepšímu duševnímu zdraví může vést vaším žaludkem

Vědci z University of Virginia School of Medicine zjistili, jak Lactobacillus, bakterie nacházející se ve fermentovaných potravinách a jogurtech, pomáhají tělu zvládat stres a mohou pomoci předcházet depresi a úzkosti. Zjištění ze studie (publikováné v časopise Brain, Behavior and Immunity) otevírají dveře novým terapiím k léčbě úzkosti, deprese a dalších stavů duševního zdraví.

Další

Marihuana nesnižuje dopady užívání tvrdých drog

Ukázal to výzkum, který trval dvacet let.

O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.

Další