Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Výzkumný tým vedený odborníky amerického Rensselaer Polytechnic Institute jako první vytvořil pomocí 3D biotisku lidské vlasové folikuly v laboratorně pěstované lidské kůži. Je to vůbec poprvé kdy byly vlasové folikuly, které jsou významné pro hojení a funkci kůže, vytvořeny technologicky.
Výsledky výzkumu mají slušný potenciál pro regenerativní medicínu nebo třeba testování nových léků a kosmetických přípravků. Do 3D tisku plnohodnotné náhradní kůže ale prý ještě bohužel schází několik let.
Od vnějšího ucha až po sluchový nerv. Nový kompletní počítačový model ucha, který vyvinuli badatelé z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožní neinvazivně zkoumat sluch savců včetně člověka, a to v nebývalé šíři. Pomoci má nejen k lepšímu poznání lidského ucha, ale i ke zdokonalení sluchových pomůcek. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Hearing Research.
Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce v Českých Budějovicích poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů provádějí letos vědci z Biologického centra AV ČR experiment, při němž chtějí ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou.
Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost.
Odpověď: Dobrý den, máme pro vás dobrou zprávu! Dotaz, který jste nám zaslal, se nám podařilo rozlousknout.
Bohužel je záznam projevu pana Duška neúplný, a tak nelze než analyzovat jeho výroky bez znalosti kontextu jeho vyjádření. Ale i tak můžeme říci, že pan Dušek některá známá biologická fakta značně zjednodušuje a to až do takové míry, že je možné některé jeho výroky označit za zavádějící a nepravdivé:
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Mladá žena pracující v zařízení na zpracování konopí v Massachusetts, u které se rozvinulo nově vzniklé astma a později zemřela na smrtelný astmatický záchvat, je prvním takovým případem v rozvíjejícím se průmyslu. Vědci se domnívají, že velké množství alergeny nasyceného prachu vytvořeného v těchto zařízeních by mohlo pro pracovníky představovat skutečné nebezpečí.
Materiálové vědce z Hongkongu inspirovala strukturální bílá barva chroustů rodu Cyphochilus k vytvoření nového typu ultrabílého keramického materiálu. Vyrobili ho z aluminy, čili oxidu hlinitého, díky čemuž nejen ochlazuje budovy, ale je také dramaticky odolnější ve srovnání s dřívějšími ultrabílými nátěry.
Průlomová studie projektu SPRINT, financovaného z programu Evropské unie Horizon, odhalila znepokojivou skutečnost: rezidua pesticidů jsou rozšířená jak v zemědělském prostředí, tak v obytném prostředí, což vyvolává obavy o životní prostředí a lidské zdraví.
Tato zjištění, která mají významné důsledky pro rozhodovací orgány Evropské unie, zdůrazňují naléhavou potřebu komplexních regulačních opatření k řešení potenciálně dalekosáhlých dopadů společného výskytu pesticidů.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka