Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
V časopise Science právě vychází studie týkající se obchodu s luskouny a genetickou detekcí jejich původu. Spoluautorkami mezinárodní studie jsou vědkyně dvou fakult České zemědělské univerzity: Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., a její doktorandka Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Fakulty životního prostředí Markéta Swiacká. Vědecký časopis Science je považován za jeden z nejprestižnějších na světě.
Mezinárodní tým paleobiologů s českou účastí zkoumal zbytky ca 327 mil. let (spodní karbon, serpukhov) starých nálezů coleoidních hlavonožců z Montany.
Článek publikovaný v Nature Communications se zabývá hlavonožci, kteří mají unikátně zachovalé zbytky schránek i měkkých tkání. Na základě analýzy klíčových znaků byla přehodnocena fylogeneze dvoužábrých hlavonožců a potvrzena fylogenetická hypotéza (podpořená také molekulárními daty) o čase divergence osmi a deseti ramenných hlavonožců v intervalu mezi středním permem (ca 275 mil. tet) a spodním triasem (ca 250 mil. let). Zkoumané zbytky z karbonu USA představují evoluční experimenty raných coleoidů s řadou variabilních znaků, které se objevují v řadě fylogenetických linií pozdějších taxonů. Článek poukazuje na unikátní tafonomii, ale také neúplnost fosilního záznamu a limitované zachování jak původně měkkých, tak i pevných částí (např. omezené přetrvání biominerálu aragonitu v čase). Mezinárodní tým vedl prof. Christian Klug z Univerzity v Zurichu, českou paleontologii zastupoval prof. Martin Košťák, PřF UK.
Skupina Aleny Krejčí z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU otestovala účinek houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) proti vybraným včelím patogenům.
Zjistili, že alkoholový extrakt z této houby přidaný do včelího krmení potlačuje rozvoj infekce viru deformovaných křídel, který je v našich podmínkách jedním z hlavních faktorů způsobujících úhyny včel. Antivirový účinek sluky svraskalé byl otestován nejen v laboratorních podmínkách, ale také v kmenových včelstvech, čímž je studie unikátní a prakticky aplikovatelná.
Jak se liší mileniálové od svých rodičů? Jak výrazné jsou rozdíly v úrovni vzdělanosti, partnerských vztazích nebo relativních výdělcích? A žije se dnes mileniálům celkově lépe?
Studie představuje unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů (narozeni 1981–1996), s generací X jejich rodičů (narozeni 1965–1980) na základě dostupných statistik týkajících se úrovně vzdělanosti, partnerských vztahů či relativních výdělků.
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi nízká, nedostatek světla, ale především vysoký hydrostatický tlak?
Jakým způsobem se tyto organismy adaptovaly na tamní podmínky, především na odolnost vůči tlaku?
ptá se Martin Löffelmann, Olomouc
Mezinárodní tým odborníků prostudoval více než 100 genomů magické houbičky, lysohlávky Psilocybe cubensis. Jejich cílem bylo zmapovat vliv domestikace a kultivace na tuto pozoruhodnou plodinu.
Badatelé věří, že jejich výzkum, který nedávno publikoval časopis Current Biology, podpoří vznik nových kultivarů lysohlávky.
Z výzkumu vyplynulo, že komerční kultivary lysohlávky kvůli domestikaci postrádají genetickou diverzitu. Naopak australské populace lysohlávky rostoucí v přírodě jsou geneticky mnohem pestřejší. Jejich genomy mají i unikátní varianty genů, které těsně souvisejí s produkcí látky, kvůli které se tato lysohlávka pěstuje – psilocybinu.
V červenci 2023 obletěla svět zpráva, že vědci v Jižní Koreji objevili supravodivost LK-99 (CuO25P6Pb9) při pokojové teplotě a atmosférickém tlaku.
Tato zpráva vzbudila velký zájem nejen ve vědecké komunitě, ale i u široké veřejnosti. Nadšení však trvalo pouhé tři týdny. Několik dalších výzkumných zařízení v různých částech světa následně tento materiál vyrobilo a zjistilo, že publikované výsledky nejsou projevem supravodivosti, ale magnetismu. Nebylo to však poprvé, co byly výsledky objevu supravodivosti při pokojové teplotě publikovány a po nějaké době vyvráceny.
Obdržení alespoň jedné dávky vakcíny COVID-19 před první infekcí je silně spojeno se sníženým rizikem rozvoje stavu po prodělání onemocnění covid19, běžně známého jako long covid, uvádí studie zveřejněná v The BMJ.
Zjištění založená na údajích více než půl milionu dospělých ve Švédsku ukazují, že neočkovaní jedinci měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění long covidem, než ti, kteří byli očkovaní před první infekcí. Vědci zdůrazňují, že z těchto důkazů nelze přímo odvodit kauzalitu, ale tvrdí, že jejich výsledky „zdůrazňují důležitost primárního očkování proti COVID-19 pro snížení zátěže long covidem v populaci“.
Vědcům z Univerzity v Edinburghu se podařilo upravit bakterii Escherichia coli tak, aby dokázala účinně přeměnit odpad z polyethylentereftalátu (PET) na kyselinu adipovou. Tato kyselina se obvykle vyrábí z fosilních paliv pomocí energeticky náročných procesů a používá se k výrobě nylonových materiálů, léků a aromat.
Jsou to ti, kteří žijí v zemědělské krajině. Jedním z důvodů je umístění hnízda někde uprostřed pole, kde nejsou při sklizni vidět a řidič si jich nevšimne. Hnízda proto hledají zkušení a proškolení dobrovolníci, a někdy se podaří mláďata zachránit. Poděkování patří všem, kteří se na tom letos podíleli a také zemědělcům, kteří ornitologům s ochranou hnízd ochotně pomohli.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka