Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.
Category Archives: Výzkum
Průlom v léčbě akné
Průlomová studie publikovaná v časopise Nature Biotechnology počátkem tohoto roku nastiňuje velmi slibné nové přístupy léčby akné a jiných kožních onemocnění. K léčbě využívá genetických úprav běžných nepatogenních bakterií kožní mikrobioty.
Embrya čolka jsou nečekaně odolná vůči extrémním teplotám

Zvládnou přečkat i opakované extrémní teploty okolí. Vystavení vysokým teplotám však u embryí čolka výrazně ovlivňuje délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu, což může nepřímo působit na jejich přežívání. Překvapivé novinky ze života čolků přinesl výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Levharti čelí vymírání

Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje vymírání levharta ve sdíleném areálu.
Revoluční terahertzový biosenzor detekuje rakovinu kůže s pozoruhodnou přesností a přibližuje tak novou éru včasné detekce

Vědci vyvinuli revoluční biosenzor využívající terahertzové (THz) vlny, který dokáže detekovat rakovinu kůže s výjimečnou citlivostí a potenciálně tak otevírá cestu k časnější a snadnější diagnostice. Studie publikovaná v časopise IEEE Transactions on Biomedical Engineering představuje významný pokrok v oblasti včasné detekce rakoviny, a to díky spolupráci multidisciplinárních týmů z Queen Mary University of London a University of Glasgow.
Zahradní kosatce a jejich šlechtění v České republice
Kosatce jsou jedny z nejvýznamnějších zahradních trvalek a Průhonická botanická zahrada se jejich šlechtění a konzervaci věnuje již od šedesátých let 20. století. Publikace, kterou vytvořili kurátorka sbírky kosatců Průhonické botanické zahrady Zuzana Caspers a botanik Pavel Sekerka, přináší podrobný přehled odrůd zahradních kosatců vyšlechtěných v Československu a České republice od počátku šlechtění v padesátých letech po současnost. Uvádí rozdělení kosatců do zahradnických skupin, jejich charakteristiku a stručný popis nároků na pěstování. Připomíná nejvýznamnější české šlechtitele, kteří se na šlechtění kosatců podíleli. Brožura dále zmiňuje Středoevropskou kosatcovou společnost a registraci a hodnocení novinek v Průhonické botanické zahradě.
Vypěstované „minimozečky“ s Alzheimerovou nemocí pomáhají odhalit její původ
Cerebrální organoidy pěstované na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity slouží k výzkumu Alzheimerovy nemoci. Vědci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.
Vyšlo nové číslo časopisu Živa
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů. Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Několik článků si můžete přečíst zdarma online.
Vysoká proočkovanost je klíčová proti očekávanému nárůstu případů spalniček v EU
V nadcházejících měsících se v EU/EHP očekává další nárůst případů spalniček, a to z důvodu neoptimální proočkovanosti, vysoké pravděpodobnosti importu z oblastí s vysokou cirkulací a skutečnosti, že nadcházející měsíce představují sezónní vrchol výskytu viru.
Chat s astronomkou

Věděli jste, že Annie Cannon (1863 – 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 – ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako „malé zelené mužíčky“ a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!