Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Proč je napříč světem tak rozšířená víra v neviditelné a nehmotné bytosti, které se kolem nás pohybují? Zkoumali to vědci ze specializované laboratoře na Moravě.
Mohamed zažil podle Koránu svůj první kontakt s andělem v temnotě jeskyně. Na Mojžíše mluvil Bůh na vrcholu hory Sinaj. A svatý František z Assisi zase řekl: „Poušť je pro nás místem, kde působí Duch svatý a naše srdce jsou otevřena.“
Pokud se vrátíme do prázdného kouta vesmíru, uvidíme třeba, že poránu je prázdný a někdy později znovu. Na časovém intervalu opravdu nezáleží. Důležité je, že začnete s prázdnem a skončíte s prázdnem, ale co se stane mezi tím, můžeme jen hádat. Vakuum klidně mohlo změnit kostým, stejně jako to udělal higgs, což umožnilo vznikání a zanikání virtuálních částic. Tyto virtuální částice zanechávají svou stopu na vakuu stejně jako na higgsovi. Dávají mu hmotnost. Dávají mu energii – hodně energie.
Viry ovlivňují naše životy od nepaměti, každý jsme se s nimi setkali. Viry většinou vidíme jen jako nepřátele, kteří ohrožují naše zdraví. Virologie je ale plná neskutečných příběhů, a proto se Karolína Štaflová z Ústavu organické chemia a biochemie rozhodla vytvořit Podcast o virech.
Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.
Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.
Klíšťata jsou všude, podle nových výzkumů dokonce více v parcích než ve volné přírodě. Přenášejí spoustu nebezpečných nemocí a ochrana před nimi je složitá. Vědci proto neustále pracují na nových typech repelentů, které by člověka i zvířata před roztoči ochránily. Stále více se inspirují v přírodě a jejích mechanismech – ty totiž na rozdíl od lidských laboratoří měly díky evoluci na vývoj vlastních triků desítky milionů let.
Téměř tři tisíce nasbíraných klíšťat, z toho 44 % infikovaných. Navíc odborníci zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Projekt nazvaný Klíšťata ve městě odstartoval v roce 2023 a potrvá další tři roky. Parazitologové z Biologického centra AV ČR na něm spolupracují s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Vzhledem ke zjištěním odborníků a příchodu teplejších dnů by se lidé už měli začít zamýšlet nad možnostmi prevence a ochrany sebe i svých čtyřnohých mazlíčků.
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní.
Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj pentóz i bez potřeby enzymů. Tyto reakce by navíc měly probíhat i na rané Zemi (být „kompatibilní“ s tehdejšími podmínkami). Aldonáty jsou soli karboxylových kyselin s více hydroxylovými skupinami. Aldonáty můžeme brát jako deriváty sacharidů. Nové vysvětlení tedy počítá s tím, že jednodušší (tj. s méně uhlíky) molekuly vznikaly ze složitějších. Jde ovšem o to, že aldonáty jsou oproti pentózám chemicky mnohem stálejší.
Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.
Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.
Věděli jste, že živočichem, který ročně zabije nejvíc lidí, je komár? A komár Aedes aegypti je jedním z nejnebezpečnějších. Tento hmyz šíří více než 50 virů, např. virus Marburg, virus Zika, virus žluté zimnice či virus způsobující horečku dengue, která byla nedávno v Portoriku vyhlášena jako epidemie.
Přestože existují insekticidy proti komárům, škůdci si vůči nim vyvíjejí rezistenci a je třeba dalších pokroků, které by snížily jejich počet a zpomalily šíření patogenů, které přenášejí, včetně parazita malárie a virů Zika a dengue.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka