Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Category Archives: Věda & Výzkum
Chybějící dobré bakterie ve střevech kojenců mohou stát za nárůstem alergií a astmatu
Až čtvrtina kojenců má ve střevech příliš málo prospěšných bakterií, které jsou zásadní pro správné nastavení imunitního systému. Nová studie ukazuje, že právě tento nedostatek může zvyšovat riziko vzniku alergií, astmatu nebo ekzému už během prvních dvou let života.
Geneticky vylepšené kvasinky těží cenné suroviny z moči
Vědci Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab), UC Irvine a University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) použili biologii a s její pomocí zařídili přeměnu lidské moči na hodnotné suroviny.
Zvířata ve městech: I my chceme pít, vedra nás ničí!
Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích apod. Trpí přehřátím a nedostatkem vody! Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět.
Vítr v roli uklízeče aneb Jak vyfoukat špínu z našich měst
Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá, zkoumají vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR v aerodynamickém vzduchovém tunelu v Novém Kníně. Vkládají do něj modely měst či krajiny a pozorují, jak se v nich turbulentní proudění chová. Už takhle prověřili „Staromák“, kovohutě na Příbramsku nebo třeba kravín. O větrných experimentech píšeme v hlavním tématu aktuálního A / Magazínu.
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
Odpovídá: MUDr. Jan Dvořák, Lékař Center Očkování a cestovní medicíny Avenier
Octomilka ve službách vědy: Malý hmyz s velkým vlivem
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Velký objev s názvem CaviPlasma
Vědci z výzkumné skupiny Jana Mendela se podílejí na testování jedinečné technologie CaviPlasma v rybochovných zařízeních. Tento přístroj na čištění vody vynalezli odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu AV ČR.
Vnitrozemská akvakultura: „Spící obr“ Evropy pro udržitelnou výživu
Studie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích upozorňuje na dosud nevyužitý potenciál polointenzivních rybníků a multitrofní akvakultury pro produkci nízkoemisních, na živiny bohatých vodních potravin v Evropě, čímž výrazně snižuje závislost na dovozu z moří. Článek zveřejněný v časopise Reviews in Aquaculture, zdůrazňuje, jak nové přístupy k rybniční akvakultuře mohou podpořit environmentálně šetrnou výživu a přispět k proměně evropských potravinových systémů.
Lže i vydírá. Umělá inteligence se učí nové triky
Nejvyspělejší modely umělé inteligence na světě v poslední době začínají vykazovat nové chování. Aby dosáhly svých cílů, manipulují lidmi. Pozoruhodné je, že to dělá celá řada různých modelů od různých tvůrců.