Vědci testovali, nakolik spolehlivě dokáže AI k textu přiřadit náladu pisatele – zda je například šťastný, smutný, nebo naštvaný. Výzkum je založen na analýze vesměs krátkých příspěvků na síti X (Twitter).
Category Archives: Umělá inteligence
Kvůli závislosti na technologiích zakrňujeme. AI nám může pomoci být více lidmi, tvrdí americká vědkyně
Sociální sítě a technologie vydělávají tím víc, čím víc času jim věnujeme. Můžeme je ale použít i naopak: aby nám pomohly trávit čas smysluplně. Změnit zažité algoritmy se snaží americká výzkumnice Sophie Hamiltonová ze Stanfordovy univerzity, která zároveň pracuje pro hudební a podcastovou službu Spotify.
Simulace 1000 lidí pomocí umělé inteligence přesně kopíruje jejich chování
Pomocí modelu GPT-4o, který stojí za ChatGPT, vědci replikovali osobnost a chování více než 1000 lidí ve snaze vytvořit alternativu k ohniskovým skupinám a průzkumům veřejného mínění.
Možnosti umělé inteligence v oblasti diagnostiky jsou slibné
Umělá inteligence diagnostikovala lépe než lékaři. Někteří její potenciál využít nechtějí, jiní to neumí. Alespoň to ukázala studie z letošního podzimu, kdy chatbot s umělou inteligencí (ChatGPT) při posuzování lékařských kazuistik předčil samotné lékaře – a to i v případě, že sami tento nástroj využívali. Studii zveřejnil časopis Americké lékařské společnosti (JAMA).
Ovlivní konverzační umělá inteligence mezilidské vztahy?
Jednou z důležitých vlastností velkých jazykových modelů generativní umělé inteligence je její schopnost konverzovat s námi prostřednictvím přirozeného lidského jazyka. To přirozeně vede k tomu, že si tyto AI nástroje personifikujeme a dáváme jim lidské vlastnosti – je to náš virtuální asistent, persona, kamarád, pomocník a v mnoha případech i společník. AI konverzační nástroje tak zdatně konkurují živým lidem a je otázkou, zda v blízké budoucnosti skutečně velkou část lidské konverzace nevytlačí – AI se s námi totiž nehádá, omlouvá se, není konfliktní, nevybuchuje emocemi, motivuje nás, chválí nás, není agresivní, nemusíme se jí omlouvat apod.
Miroslav Koblížek: AI patologa nenahradí, jeho práci zefektivní
Miroslav Koblížek je mladý motolský patolog a lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.
Umělá inteligence objevila tisíce neznámých virů
Vědci využili umělou inteligenci (AI) k objevu více než 70 000 virů, které dosud nebyly známé. Mnohé z nich jsou velmi odlišné od dosud popsaných druhů. Výzkumníci použili metagenomiku – metodu, která umožňuje analyzovat genetické materiály v jejich prostředí, aniž by bylo nutné izolovat jednotlivé viry.
Čeští vědci jako první zobrazili povrchovou strukturu chromozomu – díky inovaci elektronové mikroskopie
Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR věří, že jejich revoluční odhalení miniaturních výběžků s prostorově uspořádanými smyčkami vláken na povrchu chromozomu může mít využití v medicíně či zemědělství.
AI a propaganda
Plošná reklama v politických kampaních a propagandě je old school. Online prostor prochází rychlou proměnou a nabízí neustále nové možnosti manipulace lidí. Jakou roli v celé mašinérii hraje AI? Jaký mají vliv doporučovací systémy? Co přináší generativní umělá inteligence? Je vůbec možné se účinně bránit — ať už systémově nebo jako jednotlivci?
AI a právo
Ve čtvrtek 11. dubna 2024 proběhla v Kampusu Hybernská veřejná debata na téma „AI a právo“

Oblast práva reaguje na společenské změny se zpožděním. Jak by se měla proměňovat s příchodem neustále se zlepšujících inteligentních systémů tak, aby společnost prosperovala? Jakým směrem by se mělo posunout licenční právo ve vztahu ke společnosti, zaměstnanosti, distribuci bohatství, ochraně duševního vlastnictví? Jaká jsou pro a proti regulace umělé inteligence (AI aktu) a jak k tomu přistupují země mimo EU?