Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější a vznětlivější než lidé, kteří se jim snaží vyhýbat. Čím více času prohlížením obsahu nebo jeho zveřejňováním tráví, tím větší sklony k agresivitě a frustraci mají. Zjistili to experti z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě. Přispěli tak k celé řadě důkazů o negativních dopadech sociálních sítí na duševní zdraví.
Category Archives: Sociální sítě
Sociálne siete nemajú dobrý vplyv na psychiku mladých ľudí
Výsledky rakúskej štúdie poukázali na negatívny vplyv sociálnych sietí aj na celkový vzostup duševných problémov mladých ľudí.
Nové nebezpečí od META
AI „uživatelé“ na sociálních sítích: Meta testuje novou éru digitální komunikace
Společnost Meta plánuje v příštích letech zaplnit své sociální sítě uživateli generovanými umělou inteligencí (AI). Tyto AI uživatelské účty by mohly mít vlastní profily či stránky, sdílet obsah a komunikovat s reálnými lidmi – podobně jako běžní uživatelé. Tento krok má na sítě přilákat mladší publikum a zvýšit zapojení uživatelů na platformách jako Instagram a Facebook.
Šarlatáni ohrožující zdraví: Instagram a TikTok s tím nic nedělají
Influencerky prodávají falešnou léčbu na syndrom polycystických vaječníků. Zneužívají zranitelnost pacientek
Medicínsky nijak nekvalifikované influencerky nabízí údajnou diagnostiku i léčbu syndromu polycystických vaječníků. Některé samy sebe popisují jako výživové poradkyně či hormonální koučky, což jsou tituly možné získat během několika týdnů trvajících online kurzů. Podle rozhlasové stanice BBC World Service, která analyzovala obsah nejsledovanějších videí wellness influencerek na sítích Instagram a TikTok, polovina z nich obsahovala nepravdivé informace o lidském zdraví. Řada z nich přitom svůj obsah monetizuje a současně prodává údajné řešení zdravotních obtíží.
Lukáš Hána: FILOZOFICKÉ BŘITVY – odsekněte nepodstatné od důležitého
Je fajn mít informace. Jestli si na něco dneska nemůžeme stěžovat, tak je to jejich nedostatek. Naopak nás často trápí spíš to, že je jich moc, a navíc si ještě kolikrát protiřečí a vzájemně odporují. Prostě není snadné se v tom všem vyznat a je toho na nás někdy příliš. V takovou chvíli můžeme mít chuť se vykašlat na snahu přijít na to, jak je to ve skutečnosti. Možná vás podobně znechutily hádky politiků, ve kterých se navzájem obviňují, kdo za co může, nebo jak to tedy je s tím očkováním, globálním oteplováním apod. Jestli vám ze všech těch tvrzení jde hlava kolem, tak pro vás mám dobrou zprávu.
Socky na papíře
Kniha Latte bez mlíka uspořádaná Kristýnou P. je souborem příspěvků ze sociální sítě Instagram a stejnojmenné stránky. Jedná se o stále velmi úspěšný projekt čítající velké množství příhod z práce se zákazníky v gastru, ale píší zde i lidé z jiných oborů. Stránka měla zřejmě tak velký ohlas a pozornost, že byl pojat úmysl vydat její část jako knihu. Zájemce tedy dostane nesmírně barevný výtisk příhod ze stran obsluhy i zákazníka, kdy je nutné jednat s nekompetentními lidmi a přitom být profesionální a neublížit jim. Příspěvky jsou v každé knize tohoto typu lepší i horší, většina čtenářů má ale šanci se dobře pobavit. Grafika knihy je otřesná, je to výlet na plakátovací plochu v roce 1994 a sráží v lecčem i obsah knihy. I když se nejedná přímo o knižní katastrofu, titul je důkazem, že co funguje na sociálních sítích a spolehlivě tam generuje srdíčka a velký dosah, nemusí už fungovat na stránkách knihy, kde jsou některé věci vytrženy z on-line kontextu fungování algoritmu sociální sítě a budí spíše rozpaky čtenáře.
Korunové tvíty

Knižní vydávání různých obsahů blogů a ještě různějších obsahů sociálních sítí není dnes ničím neobvyklým. A to byl jen krok od tištění i jednotlivých profilů na sociálních sítích. Nevím, jak si vedou jiné sítě, ale bývalý Twitter, dnešní X, je v mém povědomí v tomto literárním šampionem.
Dezinfo pro začátečníky
Dezinformace, konspirační teorie nebo jen prosté lži vydávané za názory, případně názor postavený na chybném úsudku. Dnes stojí společnost před těmito výzvami a je těžké se orientovat nejen v rozeznání jednotlivých fenoménů, ale i na ně účelně reagovat.
Bouře ve sklenici

Duše národa je kniha, jaká nevychází každý den. Ani ne tak s přihlédnutím na osobu autora. Kontroverzní osobnosti teď vydávají knihy s razancí kulometu, na knižní scéně letošního roku to lze sledovat je s nejvyšším úsilím. Dokonce ani obsah knihy či její téma není tím největším tahákem. Ale reklamu jí dělají často právě ti, kteří odrazují od jejího čtení. Jestli autor na knihu vedl nějakou reklamní kampaň vůbec netuším, o její existenci jsem se dočetla z komentářů uvádějících mnoho důvodů, proč ji nečíst.
Ničí nás katastrofické myšlení?

David Brooks, je autorom viacerých provokatívnych kníh (napr. Sociálne zviera, Druhá hora). Nedávno napísal úžasnú úvahu o tom, ako sa v súčasnej spoločnosti šíri individualizmus a katastrofické myslenie. Úvahu uzatvára myšlienkou, že byť pesimistom sa nevypláca. Podľa neho, čoraz viac zdieľame presvedčenie, že spoločnosť sa rozpadá, že systém je prehnitý, že prevažuje nespravodlivosť a po krku nám idú úplatné elity. Zmysel potom nachádzame v spoločnom odpore voči útlaku.
