75 % Kanaďanů by podpořilo úplný zákaz sociálních sítí pro děti <16 let. Mezitím Austrálie spustila světově první plošný „delay“: platformy musí zabránit účtům nezletilých a hrozí jim vysoké pokuty za nesoulad.
Category Archives: Sociální sítě
Jak věda „letí“ na sociálních sítích: Co opravdu funguje na TikToku, Instagramu a YouTube
Sociální sítě dnes představují jeden z nejdůležitějších mostů mezi vědou a veřejností. To, co dříve zůstávalo uzamčené v akademických časopisech, se dnes během několika hodin může dostat k milionům lidí po celém světě. Ale jak v prostředí, kde každý den vznikají miliardy nových příspěvků, zajistit, aby právě vědecký obsah nezapadl? A proč některé edukativní video vyletí do virálních výšin, zatímco jiné zmizí beze stopy?
Nová studie přináší detailní odpovědi. Zkoumá, jak vědci komunikují na TikToku, Instagramu a YouTube – a odhaluje, že neexistuje univerzální recept. Každá platforma má vlastní pravidla, vlastní publikum a vlastní styl, který funguje.
AT Protocol: Nový základ sociálních sítí, které patří lidem
Jak přemýšlí tvůrci nejambicióznějšího decentralizovaného sociálního protokolu současnosti
Sociální sítě se mění. Po více než dvaceti letech centralizace, kdy velké platformy určovaly pravidla hry, přístupy k datům i viditelnost obsahu, sílí poptávka po otevřenějších systémech. Uživatelé chtějí větší kontrolu nad svým účtem, tvůrci nad publikací a vývojáři nad stavbou nových digitálních prostorů.
Jedním z nejvýraznějších projektů, který se snaží tento svět předefinovat, je AT Protocol (ATPROTO) – technologie stojící za síti Bluesky, ale navržená jako otevřený standard pro široké ekosystémy sociálních sítí.
Attie: Nová éra uživatelsky řízených algoritmů a sociálních feedů od Bluesky
Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?
V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.
A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.
Co je to prebunking (a proč funguje)
Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.
Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“
Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita
Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.
Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.
Manosféra, sebehodnota a nejistota
Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Jak rasové a politické signály na sociálních sítích formují televizní vkus publika
Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 