Vakcíny jsou všeobecně považovány za jeden z největších objevů lidstva. Světová zdravotnická organizace hovoří o desítkách milionů případů osob ochráněných před úmrtím nebo dopady potlačení závažných infekčních chorob pouze a jedině podáním očkovacích látek. Navzdory tomu celosvětově sílí hnutí proti očkování.
Internet se stal nedílnou součástí každodenního života dětí, ale rostoucí vliv technologií s sebou přináší i zvýšená rizika. Zatímco Evropská unie úspěšně přijala nové právní předpisy na ochranu dětí na internetu, Spojené státy se stále snaží najít rovnováhu mezi bezpečností a svobodou projevu.
Nejstarší světově rozšířená sociální síť Facebook slaví dvacet let své existence. V Česku ji používá více než polovina populace. Podle antropoložky Marie Heřmanové ze SYRI Facebook změnil zejména formu toho, jak přijímáme a předáváme si informace. Zatímco před jeho spuštěním jsme měli média jako producenty a na druhé straně konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni konzumenty i producenty těchto sdělení. A to je ten největší posun, říká Heřmanová.
Dezinformační scéna v tématu od počátku vycítila silný polarizační potenciál, dělící společnost, jak dlouhodobě vyplývá z našich reportů. Podařilo se jí změnit diskuzi o Istanbulské úmluvě, dokumentu obecně se zasazujícím proti násilí na ženách a dětech, na boj s tzn. „genderovou ideologií“ a zasadit ji do svých dlouhodobých šablon boje proti legální státní reprezentaci („elitám“) a prozápadní orientaci země.
Lidská mysl je náchylná k různým formám zkreslení. Tyto mentální zkratky oslabují odolnost jednotlivců a skupin vůči manipulaci. Kognitivní bezpečnost, která se zaměřuje na prevenci manipulace s informacemi, nabývá na významu zejména s rozvojem technologií. Vznik internetu a masové využívání sociálních sítí totiž otevřely nové fronty kognitivní války.
V polovině roku 2023 server iROZHLAS.cz představil dlouho připravovaný projekt s výzkumným institutem SYRI s názvem Společnost nedůvěry. Šlo o historicky první snahu popsat, jak skutečně česká společnost podléhá šířeným dezinformacím a konspiracím. Projekt zarezonoval mezi odborníky, na půdě parlamentu, ale i mezi influencery a youtubery, kteří si zkoušeli testy informační gramotnosti a konspiračních výroků.
Shrnutí: Domácí dezinformační scéna tragickou událost střelby na FF využívá jako obvykle v podobných případech k posílení svých stabilních protivládních, protizápadních a okrajově i protiukrajinských narativů, byť zatím méně razantně. Ruská propaganda o události aktivně zpravodajsky informuje, zatím ji však plně nevyužila v nepřátelské propagandě.
Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.
Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.
Psycholog Jay Van Bavel z Newyorské univerzity se věnuje nejnovějším výzkumům toho, jak může stranická loajalita narušovat analytické myšlení.
Prezidentova poradkyně Kellyanne Conwayová mírně řečeno přestřelila a naštvala přitom mnoho lidí, když v lednu 2017 v rozhovoru obhajovala nepravdivé tvrzení tiskového mluvčího Seana Spicera, že na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa přišla do Washingtonu rekordní návštěva. Spicerovo chlubení bylo snadno vyvráceno fotografiemi, které ukázaly, že na Trumpově inauguraci byla v nákupním centru asi třetina lidí než na inauguraci prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.
Jak je tedy možné, že se Conwayová – a někteří Trumpovi příznivci vůbec – drží jiné verze reality? Kritici tvrdí, že političtí oponenti již dlouho zastávají odlišné názory, které však vždy vycházely z rozdílných analýz stejných faktů. Pokud se tedy obě strany nedokáží shodnout ani na faktech, jaká je pak naděje na skutečnou debatu?