Category Archives: Mediální výchova

Všichni vědci se mýlí – jen “můj vědec” má pravdu!🧠aneb Jak se vyznat v záplavě expertů

1. Problém: Každý si dnes může najít “svého” vědce, experta, odborníka na všechno

🐭 V ideálním světě bychom měli naslouchat vědcům a odborníkům, kteří pracují podle vědeckých metod, ověřují své závěry a podléhají kritice kolegů. Jenže v realitě si každý může najít jednoho „odborníka“, který potvrzuje jeho názor – i kdyby to byl jediný člověk proti tisícům jiných vědců.
📌 Příklad:
👉 „Vědci říkají, že globální oteplování je reálné!“ – „A co profesor Klaus? Ten říká, že to není pravda!“
👉 „Vakcíny fungují, tady je 200 studií!“ – „Ale tahle doktorka z YouTube tvrdí, že jsou nebezpečné!“

🐭 Internet umožnil něco nebezpečného – místo hledání pravdy si lidé hledají „svého“ odborníka, který potvrzuje jejich názor.

Další

Od “shnilého sledě” k “neznámému hrdinovi”

Vladimir Jakovlev o zvláštních propagandistických metodách ospravedlňování války

Studoval jsem na Fakultě žurnalistiky Moskevské státní univerzity. Měli jsme i vojenskou katedru. V důvěrné atmosféře jsme se učili speciální bojovou propagandu – umění zasévat rozkol v řadách nepřítele pomocí dezinformací a manipulace s vědomím.

Řeknu vám, je to děsivá záležitost. Nedělám si legraci. Bojová neboli “černá” propaganda umožňuje jakékoli překroucení reálných faktů, aby se místo nich řešily propagandistické problémy. Jedná se o účinnou zbraň používanou s jediným cílem – vyřadit nepříteli mozky z provozu. Metoda “Shnilých sleďů”. Metoda “Obrácené pyramidy”. Metoda “Velké lži”. Princip “40 na 60”. Metoda “Naprosto evidentní”. Všechny tyto metody a techniky také znáte. Jen si to neuvědomujete. Přesně tak, jak je zamýšleno.

Další

Důvěra v konspirace vede k pesimismu

Na konspirační teorie narážíme na každém kroku. Lidé, kteří jim věří, propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí.

Další

Proč někteří Britové nemají rádi Donalda Trumpa?

Na portálu Quora se kdosi zeptal, proč Britové nemají rádi Trumpa. A jeden Brit na otázku s radostí odpověděl. Nejenže je to dokonale přiléhavé, ale navíc to strašlivě sedí i na některé figurky evropské, tedy i české, politické scény (ano, Andy, koukám na tebe!). Tak tedy:

Proč někteří Britové nemají rádi Donalda Trumpa?

Další

Kognitivní disonance: Proč lidé věří konspiračním teoriím i navzdory důkazům?

V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.

Co je kognitivní disonance?

Další

Nové nebezpečí od META

AI „uživatelé“ na sociálních sítích: Meta testuje novou éru digitální komunikace

Společnost Meta plánuje v příštích letech zaplnit své sociální sítě uživateli generovanými umělou inteligencí (AI). Tyto AI uživatelské účty by mohly mít vlastní profily či stránky, sdílet obsah a komunikovat s reálnými lidmi – podobně jako běžní uživatelé. Tento krok má na sítě přilákat mladší publikum a zvýšit zapojení uživatelů na platformách jako Instagram a Facebook.

Další

Průvodce mediální etikou

Až do šedesátých let dvacátého století se problém mediální etiky redukoval na otázku objektivity. Ve svém tradičním pojetí to znamenalo především důraz na funkci novináře jako informátora, nezávislého, nestranného a neutrálního mediátora faktů. Tento pohled vycházel z kritiky stranického a bulvárního tisku, senzacionalismu a propagandy a spoléhal na zjednodušené pojetí realismu, jak je formuloval např. Walter Lippmann. Novináři měli přinášet co nejpřesnější popis skutečnosti a pomáhat tak demokracii tím, že lidé budou mít jejich prostřednictvím přístup k realitě, jež je jim v jejich každodennosti vzdálená.

Další