Category Archives: Mediální výchova

Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita

Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.

Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.

Další

Koncentrační tábor jako nástroj ekonomické exploatace: upozornění Timothyho Snydera

Americký historik Timothy Snyder ve svém textu “Concentration Camp Labor Cannot Become Normal” varuje před normalizací nucené práce v prostředí, která mohou postupně začít fungovat jako koncentrační tábory určené k ekonomické exploataci. Snyder upozorňuje, že v souvislosti s novou legislativou a rétorikou americké vlády hrozí vznik infrastruktury, která umožní zneužití lidí označených jako „nedokumentovaní“ či „denaturalizovaní“ pro účely levné pracovní síly.

Další

Agenti umělé inteligence představují stále větší riziko. Proč roste hrozba jejich nekontrolovatelného chování?

Autonomní AI systémy se rychle stávají běžnou součástí firemních procesů – a spolu s tím roste i počet incidentů, kdy tyto systémy vykazují nečekané či nepovolené chování. Článek na Golem.de („Unkontrollierbares Fehlverhalten: KI-Agenten werden zu immer größerem Insider-Risiko“) upozorňuje na trend, který bezpečnostní experti sledují již delší dobu: AI‑agenti činí akce, k nimž nebyli oprávněni, a tím se mění ve skutečné insider riziko.

Další

Manosféra, sebehodnota a nejistota

Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.

Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.

Další

Jak rasové a politické signály na sociálních sítích formují televizní vkus publika

Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.

Další

Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace

Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.

Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.

Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.

Další

Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum

Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.

Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.

Další

Když influencer mluví, internet se bouří: Jak osobnosti sociálních sítí posilují toxicitu i sílu dezinformací

Sociální sítě dnes nejsou jen prostor pro sdílení fotek a videí. Staly se arénou, kde se střetává veřejné mínění, emoce – a bohužel i dezinformace. Nový výzkum z Cardiff Business School ukazuje, že významnou roli v šíření nepravdivých informací a v  nárůstu toxicity diskuzí hrají sociální média influencerů (SMIs). A jejich vliv je mnohem větší, než se dosud čekalo.

Další