Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Když v roce 1990 skončí mladý nadějný student Matthew po těžkém úrazu hlavy na operačním sále, jeho rodina má všechny důvody věřit, že se vrátí zpět do života. S ubíhajícím časem však začíná být stále jasnější, že Matthew už se zpět nikdy nevrátí a rodina bude postavena před nejtěžší volbu. Nejen o tom autorka vypráví v knize smutné i plné nadějí. I přes velmi těžké téma knihu doporučuji každému, kdo projeví zájem o realitu rodin s milovaným ve vegetativním stavu.
Albánie je zemí mnoha možností a s rozmachem obliby motorkářských výprav napříč světem o to více. Svou tajemností však lákala už desetiletí předtím, než výletníci nasedli na silné stroje a to hlavně obyčejné “batůžkáře”.
Což platí dodnes.
David Brooks, je autorom viacerých provokatívnych kníh (napr. Sociálne zviera, Druhá hora). Nedávno napísal úžasnú úvahu o tom, ako sa v súčasnej spoločnosti šíri individualizmus a katastrofické myslenie. Úvahu uzatvára myšlienkou, že byť pesimistom sa nevypláca. Podľa neho, čoraz viac zdieľame presvedčenie, že spoločnosť sa rozpadá, že systém je prehnitý, že prevažuje nespravodlivosť a po krku nám idú úplatné elity. Zmysel potom nachádzame v spoločnom odpore voči útlaku.
Knihy obsahující medailonky slavných osobností napříč dvacátým století se stále těší velké popularitě. Kladou si za úkol jednoduše připomenout co nejvíce jmen spjatých se zábavním průmyslem. Kniha Adiny Janovské Tajnosti slavných s podtitulem Zákeřnosti osudu připomíná několik desítek jmen hlavně televizní zábavy a také zpěváků. Její rozsah sice nesahá až do období filmu první republiky, ale dosahuje až do dnešních dnů. Kniha se čte příjemně a oceňuji připomenutí dnes již zapomenutých nebo téměř neznámých osudů. Problém však vidím v nostalgickém pojetí knihy, kdy není dán důraz i na tragičtější část života slavných.
Jan Zábrana byl velkou postavou naší literární scény. Byl mu vyměřen pouze krátký čas na tomto světě, o to významnější je jeho dílo. Básník, spisovatel, překladatel a hlavně člověk. Může to všechno znít jako klišé, ale v tomto případě není.
Osoba Jana Krause je dnes pevně spjata výhradně s několikátou verzí talk show s červeným kanape, kdy v divadle zpovídá postupně několikero hostů a více či méně úspěšně baví přítomné publikum a později v sestřihu i televizní diváky. S ohledem na dobu trvání show je nutno podoktnout, že spíše velmi úspěšně, cesta k tomuto výsledku však byla dlouhá a její zákulisí není jednoduché. Právě o této cestě, ale i o dění „za oponou“ nejen tohoto pořadu, ale celkově všech ostatních aktivit autora, vás provede kniha Můj soukromý buzynes, kterou Jan Kraus vydal v roce 2018. Shrnuje v ní důležité milníky svého života od dětství přes všechny možné i nemožné nástrahy života v různých časech.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si druhou část nového článku z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.
Evergreen jménem Popelka
A která pohádka by mohla hrdě nosit titul Největší pohádkový šlágr všech dob? Přece ta O Popelce! Její syžet etnologové zachytili ve většině starého světa, díky kolonizaci se pak dostal i do Ameriky a Austrálie. Popelka si zkrátka podmanila doslova celý svět. Vždyť jen u nás se dochovalo minimálně čtrnáct verzí tohoto příběhu.
Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si nový článek z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.
Byl jeden chlap a ten měl tlustó ženu a ta ju měla moc velikó a on zas jak hléstu. Touto větou začíná lidová pohádka z Němčic nad Hanou s názvem O jedném chlapovi s malém ftákem. Žena v ní svého muže vyžene z domu, protože má malý penis (hlésta totiž znamená žížala). Nešťastník dostane od žebráka kouzelný prsten, díky kterému si velikost svého přirození může upravovat dle vlastní chuti. Když prstenem pootočí na jednu stranu, jeho mužská chlouba povyroste, když na druhou, zmenší se. Šperk mu však ukradne kněz, který neví, jak s ním zacházet, a dostane se kvůli tomu do problémů.
John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil aktualizací hypotézy létajících primátů, podle níž jsou netopýři našimi vzdálenými bratranci. Zatímco pracoval na této myšlence, jako první objasnil, jak mozek vytváří trojrozměrnou mapu světa. Možná to zní jako něco, co je podstatě vášnivého vztahu hodně vzdálené, ale ukázalo se, že jde o klíčový koncept pro objasnění dopaminu a lásky.
Have a WordPress.com account? Log in now.
