Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Albánie je zemí mnoha možností a s rozmachem obliby motorkářských výprav napříč světem o to více. Svou tajemností však lákala už desetiletí předtím, než výletníci nasedli na silné stroje a to hlavně obyčejné “batůžkáře”.
Což platí dodnes.
David Brooks, je autorom viacerých provokatívnych kníh (napr. Sociálne zviera, Druhá hora). Nedávno napísal úžasnú úvahu o tom, ako sa v súčasnej spoločnosti šíri individualizmus a katastrofické myslenie. Úvahu uzatvára myšlienkou, že byť pesimistom sa nevypláca. Podľa neho, čoraz viac zdieľame presvedčenie, že spoločnosť sa rozpadá, že systém je prehnitý, že prevažuje nespravodlivosť a po krku nám idú úplatné elity. Zmysel potom nachádzame v spoločnom odpore voči útlaku.
Knihy obsahující medailonky slavných osobností napříč dvacátým století se stále těší velké popularitě. Kladou si za úkol jednoduše připomenout co nejvíce jmen spjatých se zábavním průmyslem. Kniha Adiny Janovské Tajnosti slavných s podtitulem Zákeřnosti osudu připomíná několik desítek jmen hlavně televizní zábavy a také zpěváků. Její rozsah sice nesahá až do období filmu první republiky, ale dosahuje až do dnešních dnů. Kniha se čte příjemně a oceňuji připomenutí dnes již zapomenutých nebo téměř neznámých osudů. Problém však vidím v nostalgickém pojetí knihy, kdy není dán důraz i na tragičtější část života slavných.
Jan Zábrana byl velkou postavou naší literární scény. Byl mu vyměřen pouze krátký čas na tomto světě, o to významnější je jeho dílo. Básník, spisovatel, překladatel a hlavně člověk. Může to všechno znít jako klišé, ale v tomto případě není.
Osoba Jana Krause je dnes pevně spjata výhradně s několikátou verzí talk show s červeným kanape, kdy v divadle zpovídá postupně několikero hostů a více či méně úspěšně baví přítomné publikum a později v sestřihu i televizní diváky. S ohledem na dobu trvání show je nutno podoktnout, že spíše velmi úspěšně, cesta k tomuto výsledku však byla dlouhá a její zákulisí není jednoduché. Právě o této cestě, ale i o dění „za oponou“ nejen tohoto pořadu, ale celkově všech ostatních aktivit autora, vás provede kniha Můj soukromý buzynes, kterou Jan Kraus vydal v roce 2018. Shrnuje v ní důležité milníky svého života od dětství přes všechny možné i nemožné nástrahy života v různých časech.
I když hlavní osa příběhu se pohybuje kolem jiného slovenského divu, pohoří Tribeč je i díky knihám Jozefa Kariky známé mezi čtenáři hororového žánru jako místo, kde se ztrácí lidé vlivem tajemných sil.
Mezi laiky stále dominují turisticky vděčné Tatry, kde se výletníci ztrácejí vlivem vlastní hlouposti, ale držme se tajemného Tribeče. Ovšem pro začátek příběhu samotného pojďme kousek jinam na Slovensku, a to na pohádkovou a divokou Muráňskou planinu, kam se hrdina knižní série Marek Koudelka stěhuje se svou mladou přítelkyní Martou. Začínají nový život po bestiálních brněnských událostech popsaných v předchozí knize a Marek se snaží navázat na trosky svého bývalého života s Andreou, které jsou popsány v první knize série.
Jaroslav Kmenta píše dobře a zpracovává témata, která jsou v mnohém naprosto neuvěřitelná, a přitom nelze naprosto nijak popřít, že se vše popsané dělo. Protože si to minimálně ze zpráv pamatujeme.
Protože když jsme chodili do školy nebo na brigády, trafiky byly plné novin s obřími titulky i fotografiemi. Když se zapnuly zprávy, ta jména a tváře tam byly. V knize je zpracována další část tohoto světa. Bez patosu, nostalgie, holá fakta podepřená výpověďmi tehdejších účastníků, svědky v policejních spisech i pozdějšími výpověďmi přeživších aktérů všech těch hrůz. Kniha zpracovává svět, který tu kdysi otevřeně fungoval a fungovat nikdy nepřestal. Pouze stáhnutý bokem do své ulity chytřeji vykonává své zájmy prostřednictvím novějších metod. Pokud se však necháte vtáhnout do doby samopalů, přestřelek u fastfoodů a tichých nájemných vrahů, zažijete jízdu časy, které si pamatujete jinak.
Kniha proslulého kanadského médiologa narušuje tradiční představu o vývoji lidské kultury k autonomii člověka zdůrazněním významu médií, jejichž intenzita je sama o sobě hlavním poselstvím na úkor obsahů, které přenášejí. Výklad široce pojatých mediálních forem, zejména technologií, je postaven na tezi, že média jsou rozšířeními (extenzemi) jednoho či více lidských smyslů. Klíčovou úlohu autor přičítá změnám vyvolaným přechodem technologií z mechanické platformy na elektrickou od „horkých“ k „chladným“ médiím.
Kniha je komponována do dvou velkých celků s průběžně číslovanými kapitolami. V sedmi kapitolách první části (15–77) předkládá autor své teze o obecných principech fungování médií prostřednictvím komplexních metafor a historických exemplifi kací; v druhé části (81–330) charakterizuje mediální povahu konkrétních předmětů a jevů, které k médiím počítá.
Práce policejního vyjednavače je i díky mnoha filmům a knihám zahalena z jedné strany aurou tajemství a z druhé strany hrdinským étosem. I když není fér obojí jen tak tomuto povolání odejmout, není za tím tolik magie, jak se na první pohled zdá. Což v knize odhaluje právě elitní policista Karel Pošíval, který se vyjednáváním s osobami v krizových situacích zabývá již mnoho let. Kniha přibližuje příklady z praxe v policejní práci, ale ve stejné míře i v komunikaci v mezilidských vztazích a na pro většinu pochopitelných příkladech ukazuje různé techniky vyjednávání i komunikace. Neočekávejte návody k perfektní manipulaci s druhým člověkem, ale čtenář dostane šanci zamyslet se nad vlastním vystupováním k druhým. A hlavně možnost jej v konkrétních krocích vybrousit.
Road trip k východním hranicím Slovenska není žádným výletem ve stylu filmu Bezstarostné jízda s Peterem Fondou, ale tvrdým setkání s realitou vzdálených koutů této svébytné země. Autor postupně projíždí jednu obec za druhou a zastavuje se na krátká setkání s dějinami, které přesahují do dnešních dnů. Mnohá místa jsou již bolestivě bezvýznamná, ale dávají tušit, že zde bylo líp a nesou to velice těžce. Každé zastavení je však ve svém významu stejně důležité a dává nám možnost pochopit, proč je Slovensko stále nejenom naším v mnoha ohledech nejbližším sousedem, ale také důležitou zemí na mapě Evropy, která má stále světu co říct. A je dobré ji nepřehlížet.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka