Proč je důležité umět rozpoznat deepfake obsah

Technologie umělé inteligence se vyvíjí a stejně jako může být užitečná v boji proti dezinformacím, je také účinná při jejich vytváření a šíření.

Slovensko i Česká republika již mají s deepfake obsahem své negativní zkušenosti. O co však jde a na co si dát v případě obsahu vytvářeného umělou inteligencí pozor?

Deepfake obsah je na vzestupu a je stále sofistikovanější. Nemusí se šířit jen v prostoru sociálních médií a zranitelné jsou prakticky všechny sféry společnosti. Nástroje k jeho vytváření jsou relativně snadno dostupné komukoli – jde jen o to, kdo využije možností generativní umělé inteligence (AI).

Další

Střelba na Filosofické fakultě – odraz události na dezinformační scéně

Shrnutí: Domácí dezinformační scéna tragickou událost střelby na FF využívá jako obvykle v podobných případech k posílení svých stabilních protivládních, protizápadních a okrajově i protiukrajinských narativů, byť zatím méně razantně. Ruská propaganda o události aktivně zpravodajsky informuje, zatím ji však plně nevyužila v nepřátelské propagandě.

Další

Biologické centrum AV ČR se důrazně ohrazuje proti podvodnému videu

Biologické centrum AV ČR: Upozornění na deepfake: zmanipulované video s tváří našeho vědce šíří bludy o parazitech

Biologické centrum AV ČR se důrazně ohrazuje proti podvodnému videu zmanipulovanému pomocí umělé inteligence (deepfake), které se šíří na sociální síti Facebook. V tomto deepfake videu byla zneužita identita našeho kolegy prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu BC AV ČR pro šíření dezinformací o parazitech. Technickou úpravou s použitím umělé inteligence mu byla vložena do úst nesmyslná tvrzení o tom, že existuje 99% šance, že máte nebezpečné parazity v těle. K podvodu bylo zneužito originální video s přednáškou Julia Lukeše, vytvořeného Biologickým centrem AV ČR. Toto zneužití je zcela nepřípustné a míří proti vědeckému poslání Biologického centra Akademie věd ČR, jehož cílem je získávat a rozšiřovat nové poznatky a poskytovat věrohodné, odborné a ověřené informace veřejnosti.

Další

Sociální sítě: když méně je více

Lepší duševní zdraví i výkonnost v práci. Psychologové popsali vliv kratší doby strávené na sociálních sítích

Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.

Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.

Další

NÚKIB upozorňuje na hrozbu spojenou s aplikací WeChat

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků. Za aplikací WeChat stojí společnost Tencent se sídlem v Čínské lidové republice (ČLR). Podle ověřených informací NÚKIB je úzce provázána s čínskou vládou a tamní komunistickou stranou.

Další

Proč naše mozky milují Fake News a jak se jim můžeme bránit?

Why Our Brains Love Fake News—and How We Can Resist It

Psycholog Jay Van Bavel z Newyorské univerzity se věnuje nejnovějším výzkumům toho, jak může stranická loajalita narušovat analytické myšlení.

Prezidentova poradkyně Kellyanne Conwayová mírně řečeno přestřelila a naštvala přitom mnoho lidí, když v lednu 2017 v rozhovoru obhajovala nepravdivé tvrzení tiskového mluvčího Seana Spicera, že na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa přišla do Washingtonu rekordní návštěva. Spicerovo chlubení bylo snadno vyvráceno fotografiemi, které ukázaly, že na Trumpově inauguraci byla v nákupním centru asi třetina lidí než na inauguraci prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.

Jak je tedy možné, že se Conwayová – a někteří Trumpovi příznivci vůbec – drží jiné verze reality? Kritici tvrdí, že političtí oponenti již dlouho zastávají odlišné názory, které však vždy vycházely z rozdílných analýz stejných faktů. Pokud se tedy obě strany nedokáží shodnout ani na faktech, jaká je pak naděje na skutečnou debatu?

Další