Vidět rudě

Rudá planeta. Mars. Náš kosmický soused, stálý fenomén a objekt zájmu vědců, konspiračních teoretiků a spisovatelů.

Další

Země se zachvěla…

Takto začíná nejen mnoho vousatých vtipů inspirovaných komedií o tatíncích a jejich dětech z dob normalizace, ale také nemalá část příběhů v knize Geostorky. Ta je nenápadná a může se zdát, že úzce profilovaná pro malý okruh čtenářů.

Další

Situační dialogy u vagíny

Básnická sbírka Láska je jen hlávka zelí básnickou sbírkou je i není. Především je to dynamický rozhovor muže a ženy, kteří se setkávají za účelem v prvé řadě tělesným, ale když začnou mluvit o svých pocitech, náhle čtenář může vidět dvě samostatné bytosti, které si vyměňují mnohem více, než se na první pohled ze vzezření svazku může zdát.

Nejedná se ovšem o žádné hluboké existencionální dílo. Jedná se o výměnu tužeb, přání, ale i nepochopení a odmítnutí. Jedná se o ilustraci jednoho vztahu, který zaplanul a hořel. Ve slovech i obrazech. Obrazy v knize jsou s náznakem erotiky, ale v rámci dnešních standardů vkusu ráda prohlásím, že se jedná o velmi povedené a důmyslné kresby, které odhalují přesně tolik, kolik dává smysl a je na ně příjemný pohled. Celkově není dílo žádnou lacinou slátaninou sázející na nízké pudy, ale naopak velice zajímavým a překvapivým kouskem, který má šanci každého čtenáře zasáhnout na místech, která nečeká.

Další

Tvář za závěsem ti hledí do duše a ví

Realita normalizace v ulicích Prahy a vztahové drama je jedním z nejsilnějších vyprávění, jaké můžete mít letos v ruce a rozhodně doporučuji se mezi stránky s nádhernými ilustracemi ponořit.

Každému dá kniha jinou zkušenost, ať už v té době žili a mohou bilancovat nebo už mají štěstí, že je popsané minulo a mohou se jen zhrozit, jak kdo sám v sobě žil. Příběh skutečně nesleduje velké dějiny a hrdiny s prapory v ruce, pouze obyčejné lidi tvořící svůj osud, který se nikdy neměl šanci vejít do šablon. O to však silnější a důvěrnější pro každého může vyřčené být.

Další

Bylo nás pět

Příběh party italských školáků je určen pro děti nižších ročníků základních škol a jedná se o kouzelně lineární příběh příjemně ubíhající k nečekanému rozuzlení.

Napětí je dávkováno postupně s ohledem na věk čtenáře a ten se s dětmi postupně podívá na zajímavá a nečekaná místa. Jako nenáročné čtení začínajícím čtenářům nebo i těm pokročilejším jako odpočinek mohu jen doporučit a doufám, že se s Adamem nevidíme naposledy.

Další

Kniha podle filmu aneb tenký led pohledu na legendu sci-fi

Vesmírná Odyssea je pojmem už po desetiletí a odkazy na ni stále žijí a jsou přítomny kolem nás, byť mnoho z nás si to ani neuvědomuje.

Kniha, která vznikla až po filmu, je odkazem na nesmírnou fascinaci technickým pokrokem a hledění s nadějí do budoucna, dnes by však už neměla šanci uspět. Je důležité respektovat, že kniha byla napsaná pro jinou dobu, celkovou atmosféru společnosti a pro pevnou víru, že stačí jen málo a jako lidstvo budeme mnohem dále. Ideje se vytratily a zůstal jen suchý příběh o až příliš dokonalých vědcích, kteří jsou na své misi za poznáním daleko větším, než jaké lze omezenou lidskou myslí vůbec chápat. Nicméně i tak soudím, že není od věci se s příběhem seznámit a pochopit tak zákonitosti, které jsou spjaty s tímto žánrem a minimálně pochopíte více fórů a narážek v parodických seriálech.

Další

Nese*te dětem do duše.

Kniha o výchově dětí v ústavní péči s přesahem i ke každému rodiči.

Nejedná se o čtení s líbivými názvy, duhovými obrázky z fotobank a plným zaručených rad těch jediných pravých odborníků na děti. Ne. Je to drsné čtení od člověka, který pracuje s ohroženými dětmi už léta a prožil s nimi neskutečné příběhy. Mnohdy jako posluchač, mnohdy jako další účastník procesu následujícího po opuštění nefunkční rodiny či jiného důvodu umístění dítěte do ústavní péče. Je to šílené čtení vyvolávající bouři emocí. Je to naprosto skvělá kniha a doporučuji ji k přečtení každému, kdo má jakékoliv oprávnění sahat dítěti výchovně do osudu.

Další

Dnes jsme se posunuli, možná…

Deníkové zápisky zachycující bezmála dvě desetiletí jedné rodiny, která se musela od padesátých let poprat s výzvou, která ani v dnešních podmínkách není snadná a samozřejmě překonávaná.

Starší syn Jiří se narodil s poruchou autistického spektra a již brzy dostal na čelo razítko NEVZDĚLATELNÝ. Maminka Hana však svůj boj nevzdává, odmítne jakékoliv náznaky, že má syna Jiřího umístit do ústavní péče a každý den bojuje o jeho schopnosti i samostatnost. Bez opory úřadů, lékařů, škol a s minimem informací skládá sama vzdělávací plán a zkouší různé metody, jak Jiřímu pomoci. A úspěchy, mnohdy dílčí, jindy velké, se dostavují. Její boj vnější i vnitřní zachycuje malá a designově velmi povedená knížka, která nabízí mnohá zamyšlení i naději, že nic není nemožné a že každý má dostat svou šanci. Těm zdánlivě silnějším navzdory.

Další

Za časů lobotomie

Už poněkud pozapomenutý příběh, ke kterému čtenáře přitáhne nejčastěji filmové zpracování z roku 2010 je mysteriózním thrillerem s poněkud prázdninovou atmosférou. Se dvěma detektivy se v poválečných letech poloviny dvacátého století vydáte na ostrov s ústavem pro choromyslné, kde však zjevně o rozum přišli úplně všichni přítomní. Ústřední postava peroucí se s vlastními démony minulosti se pomalu propracovává všemi tajemstvími polopusté skály, aby nakonec stanula před tím největším, svým vlastním.

Další

Záleží na chromozomu…?

Útlá kniha v měkké vazbě namodralé barvy sebrala vyprávění rodin s nesmírně tvrdou páteří a planoucím přesvědčením, že jejich dítě není odepsané jen proto, že má jiný počet chromozomů oproti většině. Kapitolu po kapitole se čtenář seznamuje s příběhy dětí i dnes již dospělých lidí, kteří se narodili s diagnózou Downova syndromu, ale po celý svůj dosavadní život bojovali o své místo ve společnosti, která s nimi v počátku nepočítala a jako nedokonalé kusy je měla tendence dle zažitých pořádků izolovat. Mnoho rodin se však tomuto vzepřelo, a právě vyprávění každé z nich je dílkem skládačky sestavující obraz naděje a velkého přesvědčení, že každý může mít kvalitní život, když nezůstane stát a půjde stále dál. Mnohdy svým tempem, svým pořadím kroků, ale neochvějně.

Další