Category Archives: Četba

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (1)

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Další

Farmář

Sci-fi povídka Farmář od Vladimíra Němce, čte herec a režisér Jiří Trnka.

Když pustíte na farmu mladýho kluka, kterého baví trochu si zaexperimentovat, to se pak není čemu divit, že přijde velká voda a všechno smete. I když…

Další

Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?

Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?

Vladislav Chvála |  15. 6. 2006  |  časopis Vesmír 85, 362, 2006/6

Cosi mi říká, že doba, ve které se usebíral Sigmund Freud ke svému dílu, je nějak podobná té naší. Rozum se tomu ale vzpírá. Copak lze srovnat atmosféru rakouské metropole na konci 19. století s její hyperkonzervativností, adorováním starců, vypjatým klerikalizmem či zastíráním sexuality, jak ji barvitě vylíčil Stefan Zweig ve své poslední knize Svět včerejška, s naší realitou? Není to snad u nás o sto let později zcela naruby? Ztráta tradic, adorování mládí, vypjatý ateizmus a všudypřítomná sexualita? V čem by mohla být tehdejší medicína, která ovlivnila mladého badatele, podobná té naší, když nesporně za sto let prodělala obrovský vývoj?

Další

Anglická předpověď počasí

Ukázka z knihy Nejlepší povídky z cest židovského spisovatele Ephraima Kishona. Nejlepší povídky z cest představují další tematický soubor povídek Ephraima Kishona, které s humornou nadsázkou zachycují zážitky čtenářům dobře známého „obyčejného Izraelce“ a jeho „nejlepší manželky ze všech“, tentokrát na cestách po Evropě, Americe a Izraeli. Oba s větším či menším úspěchem čelí obyčejům a zvyklostem jednotlivých zemí, překonávají vzdálenosti geografické, jazykové i kulturní a vymýšlejí důmyslné triky proti nástrahám na jejich nervy, žaludek a peněženky. Cestování je v této pestré směsi krátkých vypointovaných próz pojato jako zábavná lapálie, již lze jen doporučit.

Další

Do země ticha – Lidský mozek – tajemný svět uvnitř hlavy (1 – 4)

Ukázka z knihy Paula Brokse „Do země ticha – Lidský mozek – tajemný svět uvnitř hlavy“.

Autor srozumitelným způsobem přibližuje dosud málo probádanou a obtížně uchopitelnou oblast lidského těla. Prostřednictvím neobyčejných příběhů obyčejných lidí si klade otázky…

Nakolik může ovlivnit poškození mozku psychiku a jednání člověka? Proč se identické poranění čela na jedné straně ve svých důsledcích projevuje naprosto jinak než na druhé straně čela? Atd. Zároveň se však věnuje i úvahám spíše filozofickým: Sídlí v mozku duše? Duch? Vědomí vlastního já? Kde?

Další

O jménech genů a vědcích

Audiočlánek časopisu Vesmír na téma vymýšlení názvů genů vědci. Autorkou textu je molekulární genetička Zuzana Storchová.

Prof. Zuzana Storchová, Ph.D., (*1970) v roce 1989 obsadila 17. až 20. místo biologické olympiády. Vystudovala PřF UK Praha. Po doktorandském studiu u Vladimíra Vondrejse zamířila na dva roky do Curychu, kde se věnovala studiu postreplikativních oprav DNA. Od roku 2001 do roku 2007 pracovala na Dana Farber Cancer Institute/Harvard Medical School v Bostonu na projektu zaměřeném na studium polyploidie v kvasinkách. Od r. 2008 vede pracovní skupinu v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova. Její skupina studuje vliv abnormálního počtu chromozomů na lidské buňky. V roce 2016 byla jmenována profesorkou molekulární genetiky na Technické univerzitě v Kaiserslauternu.

Další

Přítulíček

Sci-fi povídka Romana Splítka s názvem „Přítulíček“ z výzkumného armádního prostředí. Zamilovat se je přece tak snadné… tedy nejen pro člověka, ale i pro stroje budoucnosti s umělou inteligencí. A stejně jako v životě lidském může zamilovaný robot „šlápnout pěkně vedle“. Povídku s chutí načetl herec Jaroslav Someš.

Další

Kauzalita, pověry a medicína

Četba z článku Tomáše Hájka s názvem Kauzalita, pověry a medicína uveřejněném v časopisu Vesmír. MUDr. Tomáš Hájek, Ph.D., (*1975) vystudoval 1. lékařskou fakultu UK v Praze. V Psychiatrickém centru Praha a na 3. lékařské fakultě UK získal Ph.D. v oboru neurověd. Nyní působí jako odborný asistent (assistent professor) na kanadské Dalhousiově univerzitě v Halifaxu, kde se zabývá výzkumem a léčbou bipolární afektivní poruchy. Čte Jaroslav Someš.

Další

O samotě, která se velmi podobá štěstí

Ukázka z knihy Doba z druhé ruky držitelky Nobelovy ceny za Literaturu (2015) Světlany Alexijevič v podání herečky Lucie Vašinkové.

Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese.

Další

Bavlník

Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“. Autor Henry Hobhouse, nakladatelství Academia (2004), překlad Zuzana Šťastná.

Další