Literární poklesky kanadského autora Stephena Leacocka poprvé vyšly v roce 1910 a jen u nás měly od té doby několik vydání. Svazek postřehů povídkového formátu má stále šanci zaujmout, glosované skutečnosti jsou často platné i více než sto let po jejich prvním vydání. Některé postřehy však uvízly za hradbou času a myslím, že jen málo čtenářů ocení knihu jako celek. Kratší kapitolky popisující všední starosti a nezabrušující příliš do uměleckých statí jsou však vtipné pořád a určitě doporučuji knihu i dnes. Je však dobré ji otrocky nečíst postupně a pokud vás po několika odstavcích příspěvek nechytne, přeskočte na další. Je velká šance, že ten už bude ten pravý.
Category Archives: Četba
Zapomenutá historie

Josef Rezler vypráví o svém boji proti vlastní negramotnosti i negramotnosti okolí, těžké hradbě nevzdělanosti i pronásledování mocnářstvím. Jako sociální demokrati se snažili zakládat odbory, spolky pro podporu vzdělanosti i dotýkat se jiných sociálních témat. Později skončili ve vězení i ve vyhnanství. Kniha je psána velmi emotivně a sugestivně a čtenáře skutečně vtáhne do pocitů bolesti a nespravedlnosti. I tak je však nutné zachovat si odstup a kritické myšlení a výpověď srovnávat s dalšími historickými prameny. I když není možné Josefa Rezlera v žádném případě obvinit ze lži, je nutné mít na paměti účel jeho vyprávění a to byla také politická činnost. I tak však knihu doporučuji jako jednoduchý a čtivý vhled do již pozapomenuté části našich dějin.
Jsme pořád tady

Jedná se o pokračování knihy Děti z planety D. S., souboru velmi emotivních zpovědí matek popisujících své pocity i tlak okolí. Kniha je návratem k osudům těchto rodin a předání slova jejich již dospělým dětem s diagnózou Downova syndromu. Rozdílnost povah i výpovědí jednotlivých zpovídaných je důležitou sondou do problematiky a komentáře odborníků z oboru dokresluje situaci jednotlivců i jejich rodin. Knihu doporučuji pro boření stereotypů i změnu myšlení o této diagnóze, která není koncem, ale velice často jen jiným začátkem.
Eko bio čarodějnice z obchoďáku

Obchodní domy jsou zahaleny rouškou tajemství i dospělým, natož dětem. Všichni chápeme, že obchody, výkladní skříně a prodejní plocha jsou jen malou částí celého světa nabídky a poptávky. Sice velmi podstatnou, ale až konečnou. Kolem toho se skrývá mnoho zákoutí za tajemnými dveřmi, vztahů mezi zaměstnanci na různých úrovních a všechno je to takové příjemně jinotajné.
Dospělí mají tu nevýhodu ve výhodě, že to buď znají ze své zkušenosti, případně je jim to úplně ukradené, protože jejich fantazie za potřebu koupě a odchodu pryč dál nesahá. Děti však ještě prostor pro fantazii mají, a právě pro ně je určena drobná kniha příběhů přesně z takového prostředí, a to Březen u Hušperandy.
S mo(u)drou hlavou

Kniha psaná i ilustrovaná českou autorkou žijící v Itálii je nejenom vyprávěním o několika náročných dnech cílevědomé holčičky, ale zároveň také malým slovníčkem pro předškoláky a sotva školáky. Děti sledují Azurku na její zázračné cestě a zároveň v každé kapitole poznají nové slovo nebo jev. Příběh má tak příjemný bonus a rodič jej může použít i jako berličku ve věčné dětské otázce PROČ.
Anděl s utrhnutými křídly

Kniha Zvuky probouzení manželů Třešňákových mapuje život rodiny s nejmladší dcerkou Dorotkou. Holčička po narození vypadala zcela v pořádku, později však bylo jasné, že se od vrstevníků v mnoha ohledech začíná lišit. Diagnóza atypického autismu i její projevy brzy rodinu odřízly od jakékoliv normálnosti a uvrhly do světa, jaký si nedokázali nikdy představit. Jejich každodenní boj o milované dítě, které je samo sobě překážkou, sepsali do dvoubarevného svazku. Nejhorší chvíle, smíření, vzedmutí se i mnoho pádů. Postupné sbírání střepů v beznaději a nádech k dalšímu dni tupých úderů dětské hlavy o zeď. Bez výhledu na zlepšení. Třešňákovi nepoučují ani neukazují žádné cesty. Předkládají vlastní příběh i nitra k nahlédnutí pro inspiraci a sílu sdílení. Kniha sama není typickou publikací o autismu, nenaleznete zde odborná pojednání. Jedná se hlavně o příběh rodiny, která náhle zůstala ve své hrůze sama a pomalu hledala cestu pro sebe i pro milované dítě.
Vyprávění českého Larryho Kinga

Osoba Jana Krause je dnes pevně spjata výhradně s několikátou verzí talk show s červeným kanape, kdy v divadle zpovídá postupně několikero hostů a více či méně úspěšně baví přítomné publikum a později v sestřihu i televizní diváky. S ohledem na dobu trvání show je nutno podoktnout, že spíše velmi úspěšně, cesta k tomuto výsledku však byla dlouhá a její zákulisí není jednoduché. Právě o této cestě, ale i o dění „za oponou“ nejen tohoto pořadu, ale celkově všech ostatních aktivit autora, vás provede kniha Můj soukromý buzynes, kterou Jan Kraus vydal v roce 2018. Shrnuje v ní důležité milníky svého života od dětství přes všechny možné i nemožné nástrahy života v různých časech.
Doba límečkových mikin od krve
Jaroslav Kmenta píše dobře a zpracovává témata, která jsou v mnohém naprosto neuvěřitelná, a přitom nelze naprosto nijak popřít, že se vše popsané dělo. Protože si to minimálně ze zpráv pamatujeme.

Protože když jsme chodili do školy nebo na brigády, trafiky byly plné novin s obřími titulky i fotografiemi. Když se zapnuly zprávy, ta jména a tváře tam byly. V knize je zpracována další část tohoto světa. Bez patosu, nostalgie, holá fakta podepřená výpověďmi tehdejších účastníků, svědky v policejních spisech i pozdějšími výpověďmi přeživších aktérů všech těch hrůz. Kniha zpracovává svět, který tu kdysi otevřeně fungoval a fungovat nikdy nepřestal. Pouze stáhnutý bokem do své ulity chytřeji vykonává své zájmy prostřednictvím novějších metod. Pokud se však necháte vtáhnout do doby samopalů, přestřelek u fastfoodů a tichých nájemných vrahů, zažijete jízdu časy, které si pamatujete jinak.
Dostanu tě, kam potřebuju a budeš to tak chtít

Práce policejního vyjednavače je i díky mnoha filmům a knihám zahalena z jedné strany aurou tajemství a z druhé strany hrdinským étosem. I když není fér obojí jen tak tomuto povolání odejmout, není za tím tolik magie, jak se na první pohled zdá. Což v knize odhaluje právě elitní policista Karel Pošíval, který se vyjednáváním s osobami v krizových situacích zabývá již mnoho let. Kniha přibližuje příklady z praxe v policejní práci, ale ve stejné míře i v komunikaci v mezilidských vztazích a na pro většinu pochopitelných příkladech ukazuje různé techniky vyjednávání i komunikace. Neočekávejte návody k perfektní manipulaci s druhým člověkem, ale čtenář dostane šanci zamyslet se nad vlastním vystupováním k druhým. A hlavně možnost jej v konkrétních krocích vybrousit.
Nespoutané Slovensko

Road trip k východním hranicím Slovenska není žádným výletem ve stylu filmu Bezstarostné jízda s Peterem Fondou, ale tvrdým setkání s realitou vzdálených koutů této svébytné země. Autor postupně projíždí jednu obec za druhou a zastavuje se na krátká setkání s dějinami, které přesahují do dnešních dnů. Mnohá místa jsou již bolestivě bezvýznamná, ale dávají tušit, že zde bylo líp a nesou to velice těžce. Každé zastavení je však ve svém významu stejně důležité a dává nám možnost pochopit, proč je Slovensko stále nejenom naším v mnoha ohledech nejbližším sousedem, ale také důležitou zemí na mapě Evropy, která má stále světu co říct. A je dobré ji nepřehlížet.