Název knihy Bratrstvo tajných hrobů může evokovat nepovedenou parodii na indiánské příběhy, jedná se však velmi kvalitní počin z pera Viktorína Šulce zpracovávající vzpomínky špičky ostravské kriminalistiky, Luboše Valeriána. V několika tématických celcích prochází oba muži událostmi starými několik desetiletí a přibližují detaily vražd a dopadení pachatelů. Kniha postrádá prázdné emoce a zaměřuje se na skutečnou policejní práci a navazující práci dalších odborníků příbuzných oborů. Pokud hledáte kvalitní četbu v nyní tak žádaném žánru true crime, doporučuji sáhnout po tomto již starším kousku nabitém případy ze severní Moravy. I přes starší datum vydání je kniha stále aktuální a nabízí nesmírně zajímavý vhled do nedávné kriminální historie kraje.
Category Archives: Četba
Měli krev na rukou
Kniha Vraždící doktoři autora Colina Evanse obsahuje třináct příběhů lékařů, kteří se zpronevěřili původnímu poslání svého oboru. Třináct lékařů se z různých pohnutek rozhodlo k vraždě a to většinou na svých nejbližších. Každá kapitola sleduje případ od začátku až do pomyslného konce, a to v různých dobách. Oproti současné literatuře tohoto žánru probíhá nejnapínavější část boje v soudních síních a v práci obhájce i prokurátora. Kniha obsahuje méně emocí a větší důraz na řeč zákonů. Jedná se však hlavně o devadesátkový brak a je nutné jej brát hlavně jako odpočinkovou četbu, kterou po dočtení zapomenete.
Přílišné nadšení škodí
Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.
Příběhy se špatným koncem
Jsou knihy, které začnete číst a nemáte příliš povědomí jak dopadnou, pokud vám to tedy už neprozradili ve škole na hodinách literatury. Pak jsou knihy nechutně optimistické, knihy vyloženě depresivní a beznadějné a pak jsou knihy maďarského novináře Tvrtka Vuyityho. U nich máte jen jistotu, že co si přečtete je tak neskonale otřesné, že nechápete, že se to mohlo stát. A ještě většinou kousek od našich hranic.
Holčička jako malovaná
Holčička ze známky je dílem několika lidí. Autorka Markéta Pilátová povyprávěla příběh paní Evy Haňkové a ilustrátorka Renáta Fučíková do knihy svým nezaměnitelným stylem vetkla střídmou barevnost vykreslující vzpomínky příjemné i bolestné. Příběh je rozdělen do dvanácti kapitol a pojednává o životní pouti dítěte v náruči prezidenta, později dospívající dívky v protektorátu a nakonec mladé ženy prchající před drápy totality za oceán. Jedná se o úžasné vyprávění, byť je určeno pro mladší čtenáře, i ti starší zde naleznou nádherný příběh spolu s ilustrací nelehkého života ve dvou totalitách a tíze exilu. Není to však pochmurné čtení a i přes mnohá příkoří paní Evy směřuje k naději, že každý má svůj domov a i svou šanci.
Je to ono?
Beletristicky zpracované biografe nebo vůbec části dějin jsou oblíbeným žánrem. Tyto knihy dokáží širší publikum seznámit s důležitými částmi historie a zájemci srozumitelnou a přístupnou formou objasnit to, v čem suchopárný kantor ve vzdělávacím procesu selhal. Touto cestou se vydala také Milena Štráfeldová v knize o Toyen, talentované surrealistické malířce, která v posledních letech vstala z popela pozapomnění a rozletěla se k mnoha umění nepolíbeným divákům.
„Co budeš dělat?“ „Nevím.“
Kniha Hejno bílých vran je souborem rozhovorů s mladými dospělými, kteří z různých důvodů vyrůstali v ústavní péči. Vyprávějí nejenom příběhy o odebrání z nefunkčních rodin, ale také o svých prvních krocích mimo zdi dětských domovů. Mnozí nejistými dny prošli bez úhony, jiní si museli každý den tvrdě vydřít. Popisují osamělost, střet s realitou a bohužel i následky podvodů různých chytráků. Ty je uvrhly do další nejistoty. Všechny příběhy však spojuje naděje i touha jít dál. Mnozí se z nedostatku jiných možností vracejí zpět ke svým rodinám, jiní udělali tlustou čáru a odmítají jakékoliv spojení s rodinou. Rozhodně doporučuji k přečtení, svět viděný jejich optikou je mnohdy smutný, ale hlavně inspirující s ohromnou vůlí nezastavit se a jít stále dál za svými sny.
Jsou hvězdy, které pohasnou
Kniha Souhvězdí slona autora Ivo Skopala je výseč přítomnosti několika osudů pod pomalu hasnoucími hvězdami. Jednotlivé postavy se prolínají ve vzájemném boji za vlastní existenci i spravedlnost. Autor v knize prochází sociálními vrstvami v tom největším kontrastu aby jasně ukázal, že zpočátku nemusí být nic na první pohled zřejmé. Každý má svou motivaci a jde tvrdě za svým cílem, mnozí však postupně zvolní krok a zvednou oči spolu s ostatními opět k nebesům. A vy je budete v průběhu čtení zvedat také s uvědoměním si dotírajících myšlenek o malosti sebe sama nad vyšší mocí. Nakonec je však vyšší mocí každý sám sobě. Proto zkuste projít spletitými chodbami několika na první pohled obyčejných životů, ve kterých se zrcadlí nejenom hvězdné nebe, ale i vaše tvář.
Socky na papíře
Kniha Latte bez mlíka uspořádaná Kristýnou P. je souborem příspěvků ze sociální sítě Instagram a stejnojmenné stránky. Jedná se o stále velmi úspěšný projekt čítající velké množství příhod z práce se zákazníky v gastru, ale píší zde i lidé z jiných oborů. Stránka měla zřejmě tak velký ohlas a pozornost, že byl pojat úmysl vydat její část jako knihu. Zájemce tedy dostane nesmírně barevný výtisk příhod ze stran obsluhy i zákazníka, kdy je nutné jednat s nekompetentními lidmi a přitom být profesionální a neublížit jim. Příspěvky jsou v každé knize tohoto typu lepší i horší, většina čtenářů má ale šanci se dobře pobavit. Grafika knihy je otřesná, je to výlet na plakátovací plochu v roce 1994 a sráží v lecčem i obsah knihy. I když se nejedná přímo o knižní katastrofu, titul je důkazem, že co funguje na sociálních sítích a spolehlivě tam generuje srdíčka a velký dosah, nemusí už fungovat na stránkách knihy, kde jsou některé věci vytrženy z on-line kontextu fungování algoritmu sociální sítě a budí spíše rozpaky čtenáře.
Bělského věčný příběh
Kniha Portrétoval anglickou královnu autora Bohumila Vostala je vyprávěním o životě sochaře českého původu Františka Bělského, který působil většinu života ve Velké Británii a pronikl do vysokých společenských kruhů. Monografie přibližuje jeho dílo, ale i první manželku Margaret, která byla pevnou a nesmírně důležitou součástí jeho života i tvorby. Dílo vysvětluje historický kontext Frantových modelů i dobu, v jaké tvořil. Je srozumitelným průvodcem 20. stoletím z uměleckého pohledu. Franta se neúčastnil politických bojůvek, jednoduše dělal co miloval. Sochy. Kniha je výjimečná zjevným nadšením autora pro téma, které čtenář po chvílí s knihou podvědomě sdílí. Titul je vhodný pro každého, se zájmem o historii, umění, Velkou Británii nebo jen pro velké příběhy, jaké nejsou v obecném povědomí.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 