Překvapivý výsledek zkoumání, že jedinci z Leobersdorfu byli většinou východoasijského původu, zatímco pohřbení v Mödlingu měli převážně evropské předky, zveřejnil prestižní časopis Nature.
Category Archives: Archeologie
Nejstarší moderní Středoevropané byli přímými příbuznými
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3% neandertálské DNA. Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Kudy a jak člověk opustil Afriku?
Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly nalezeny kamenné artefakty charakteristické zejména pro období středního paleolitu. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před sto třiceti až osmdesáti tisíci lety.
„Rozestupy“ fungovaly jako ochrana před epidemiemi už v pravěku
Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.
ZÁHADY: Křišťálové lebky – průhledný podvrh
Křišťálové lebky patří mezi záhady, které se dají pevně chytit do ruky a jsou celkem fotogenické. Po světě jich lze najít několik, tvrdé jádro záhady tvoří dvanáct kusů lebek různé velikosti i tajemného vzhledu. Jejich majitelé měli v záloze historky plné tajemna a magie, až pro každou lebku jednu. Což ale přeháníme, protože křišťálových lebek existují na světě ve skutečnosti miliony kusů, jelikož se jedná o oblíbený sběratelský předmět. Ovšem svou popularitu si musely vysloužit a těší se jí dodnes.
Vitrrup Man
Vitrrup Man, je nazýván muž, jehož kosterní ostatky byly v roce 1915 nalezeny v rašeliništi poblíž stejnojmenné dánské vesnice. Jeho lebka byla rozdrcena a muž byl patrně rituálně obětován. Žil mezi lety 3300 a 3100 př. n. l. a měl genetický profil odlišný od jeho místních současníků. Co dalšího nám věda za více než 100 let odhalila o tomto pozoruhodném nálezu?
Skalka u Velimi – doklad pravěkého dobývání
23. epizoda ArcheoPodcastu se věnuje významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno hosta rozhovoru – Miloše Vávry. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením A. Hardinga.
Archeologové našli v Guatemale jedno z nejstarších mayských měst
Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Nálezy pomohou odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin, uvedli v dnešní tiskové zprávě zástupci Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 