Ovlivňuje cukr mikrobiom během antibiotické léčby?

Antibiotika mohou výrazně zasáhnout do složení střevního mikrobiomu. Nová studie publikovaná 30. září 2026 v časopise Nature ale naznačuje, že na rozsahu těchto změn může záležet také to, co během antibiotické léčby jíme.

Výzkumníci podrobně zaznamenali 9 419 jídel u 173 pacientů podstupujících transplantaci krvetvorných buněk. U 158 z nich zároveň analyzovali opakované vzorky střevního mikrobiomu. Ukázalo se, že samotná konzumace sladkostí nebyla spojena s významným snížením mikrobiální rozmanitosti. Jiná situace však nastala při současném užívání širokospektrých antibiotik.

Čím vyšší byl v tomto období příjem sladkostí a jednoduchých cukrů, tím větší narušení mikrobiomu model předpovídal. Při zvýšení příjmu skupiny „cukry, sladkosti a nápoje“ o 100 gramů model odhadoval během expozice širokospektrým antibiotikům další pokles průměrné alfa-diverzity o 24,1 % oproti situaci bez předchozí antibiotické expozice. Současně se častěji objevovalo přemnožení bakterií rodu Enterococcus, včetně Enterococcus faecium.

Další

Střevní mikrobiom mohl ovlivnit i růst mozku předků člověka

Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů.

Další

Proč je moč žlutá?

Vědci z University of Maryland a National Institutes of Health objevili enzym, který je zodpovědný za žlutou barvu moči. Bilirubin reduktáza podle autorů studie otevírá cestu k dalšímu výzkumu role střevního mikrobiomu při onemocněních, jako je žloutenka a zánětlivá střevní onemocnění. Opravdu zajímavé je, že dosud se prý o příčině zabarvení moči nevědělo, přitom málo biologických jevů/dějů/produktů je běžnějších.

Další