Před více než stoletím provedl německý psycholog Wolfgang Köhler experiment, který se stal klasickým. Zavěsil banán tak, aby byl pro šimpanze těsně mimo dosah, a poblíž umístil hromadu krabic a beden. Šimpanz brzy krabice naskládal na sebe, vylezl na ně a pochoutku uchopil.
Tag Archives: Hmyz
Návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
O čem sní včely a čmeláci
Článek Planting Seeds for Bumblebee Dreams na webu bioGraphic se zabývá uvažováním o krásách přírody a výzkumem spánku včel a čmeláků, konkrétně jejich hlubokého spánku, a jak tento stav ovlivňuje jejich paměť. Vědci zjistili, že když včely spí a jsou vystaveny určitému pachu, který souvisí s učením, lépe si pamatují, co se naučily. Tento efekt je podobný tomu, co bylo pozorováno u lidí, což naznačuje, že hluboký spánek včel může sloužit ke zpracování vzpomínek.
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vědci odhalili tajemství symbiotických vztahů mezi houbami a brouky
Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.