Azbest má pověst „zakázané“ látky, ale ve skutečnosti je to především přírodní skupina vláknitých minerálů, která se s námi potkává jak v horninách a půdě, tak ve starších stavbách a odpadech. Problém není v tom, že by azbest byl nebezpečný po chemické stránce – největší riziko představují mikroskopická vlákna, která se mohou uvolnit do vzduchu a být vdechnuta. A právě vdechnutí je cesta, která se u azbestu pojí s nejvážnějšími následky.